Všechna čest za Koločavu
(vr) 9. duben 2004 zdroj Haló noviny
Mnohým „skalním“ milovníkům divadla už vyšší věk, obavy z případné kriminality během návratu ve večerních hodinách nebo i značně zvýšené ceny vstupenek nedovolují častější návštěvu divadelních představení. Jsou proto vděčni České televizi za její cyklus Zveme vás do divadla, který jim nabízí výrazné inscenace divadel z celé republiky a názorně informuje o současné situaci našeho divadla, o nových inscenačních přístupech, hereckých talentech či málo známých zralých hereckých osobnostech.
V poslední době jsme tak měli možnost seznámit se s invenční prací Naivního divadla v Liberci v jeho inscenaci hry bratří Čapků Ze života hmyzu nebo s vynikajícím muzikálovým představením Městského divadla v Brně Koločava. Olbrachtův román Nikola Šuhaj loupežník inspiroval už v 70. letech brněnské Divadlo na provázku k jeho kultovnímu představení Balada pro banditu, které pak přetavil režisér Vladimír Sís do filmové podoby. Ta už patří do zlatého fondu naší kinematografie.
Všechna čest Městskému divadlu, že se vysokou laťkou, nastavenou „Provázkem“, pokusilo znovu překonat inscenací, kterou společně napsali zpěvák Petr Ulrych a režisér Stanislav Moša. Ti Olbrachtův zbojnický příběh ztvárnili po svém. Sourozenci Ulrychovi přispěli svými baladickými písněmi k emotivní hudební stránce, Vladimír Kloubek vytvořil působivou choreografii tanečních čísel, režisér Moša pak vedl brněnské herce k výrazným výkonům a skloubil všechny složky představení do pocitu velkého divadla, umocněného i filmovými dotáčkami Dalibora Černáka. Někteří herci zde dostali životní příležitosti - například Zdeněk Junák v postavě židovského hospodského či Erik Pardus v neodolatelných výstupech četnického kapitána. Výrazné postavy vytvořili i mladí členové souboru - Petr Štěpán (Nikola), Markéta Sedláčková (Eržika) či Tomáš Sagher (Nikolův bratr).
Žel, mnoho sobotních diváků asi odlákala „novácká“ Zlatá mříž: lze tedy dramaturgii ČT jen doporučit, aby zvážila novou reprízu Koločavy v jiném, vhodnějším čase.
Působivý příběh o lásce, zradě…, i o smyslu života
Tomáš Hejzlar 5. říjen 2001 zdroj Haló noviny
…Zkušený libretista Stanislav Moša s citlivým nadhledem rozklenul šuhajovský příběh v akční šíři a nalezl proporčně citlivou úměru mezi dějem s jeho lyrickou substancí. Také tvůrce hudební složky Petr Ulrych nesetrval ve své tradiční melodicko-harmonizační linii, prezentované obvykle skupinou Javory…
…Živou produkci navíc provází zdařile působivá zadní filmová projekce Dalibora Černáka i emotivně funkční nasvícení, doplňující tak celistvý vněm (režie: Stanislav Moša). Muzikál Koločava inscenačně posunuje dosavadní brněnskou muzikálovou produkci až k parametrům světoznámé pražské Laterny Magiky, aniž by ji však kopíroval…
...Přednosti libretistické, kompoziční i scénáristické podporuje v brněnském Městské divadle rovněž už tradičně emotivní choreografie, tentokrát z produkce Vladimíra Kloubka, a pochopitelně i herecké výkony. V čelných rolích úspěšně alternují Robert Jícha, vynikající Stano Slovák nebo Petr Štěpán (Nikola Šuhaj), Radka Coufalová, či patrně ještě jímavější Markéta Sedláčková (Eržika) a mnozí další…
…Předchozí v brněnském Městském divadle uváděná lyrická tragédie Svět plný andělů přinesla jako nový element filozofický aspekt smyslu života a smrti. Tentokrát brněnští tvůrci až příliš aktuálně uvádějí baladický příběh nejen o lásce a zradě, ale i o dalších aspektech života...
My v Brně víme, jak na Šuhaje!
Luboš Mareček 19. září 2001 zdroj MF Dnes
…Hudebník Petr Ulrych v tandemu s režisérem Stanislavem Mošou stvořili z románu Ivana Olbrachta originální podívanou…
…Vznikla syntetická férie, kdy kupříkladu některé z hereckých akcí vrcholí v dotáčkách na projekčním plátně: barevně hrané sekvence střídá černobílý fotografický portrét dívčí tváře. Jindy dostane větší prostor podmanivý zpěv Hany Ulrychové, taneční gesto lyrizované Eržiky nebo mužská choreografie. Trdlování zoufalých českých četníků na bicyklech, spiklenecké poskakování těchto parodovaných kolonizátorů na chasidskou notečku a povedené „rituální“ tance Židů patří k vrcholům večera…
…V Brně vznikla působivá jevištní báseň. Na rozdíl od mnoha muzikálových show z hlavního města se obejde bez melodramatických piruet a kýčovitého znásilnění literární předlohy. Koločava před publikum staví neotřelý pohled, který dokázala sdělit v umělecky výsostné podobě.
Koločava velmi vřele přijatá
Jaroslav Parma 19. září 2001 zdroj Týden u nás
…Autoři připravili svou prací, již realizovali za pomoci širokého kolektivu (na jevišti se v průběhu večera objeví 36 účinkujících, někteří v rolích zdvo- i ztrojených), inscenaci, která pohladí, potěší…
…Obrovský ohlas patřil sboru (snad songu) Židů o rukách - Ruce! Ruce nedělají vůbec nic! Ale všechno, všechno přece zmůže hlava!, neméně vřele byl přijat četnický cyklistický sbor o civilizaci a osvětě…
…Je snad samozřejmé, že výkony Hany Ulrychové v roli zpěvačky a jejích bratra Petra Ulrycha v roli zpěváka byly tradičně vrcholné…
…Znovu se potvrdilo, že živá hudba je v divadelním představení nezastupitelná…
…Myslím si, že příběh Nikoly Šuhaje a Eržiky je v našich končinách stejně nezapomenutelný, jako světový osud Romea a Julie, což Koločava znovu potvrdila. Jistě i jejím přičiněním, resp. schopnostmi Petra Ulrycha, Stanislava Moši a všech kolem nich, bude 571. premiéra v historii scény, nesmrtelnou i na jevišti Městského divadla Brno.
Nikola Šuhaj loupežník se vrací
Jiří P. Kříž 12. září 2001 zdroj Právo
…Na diváky se z jeviště a z mírně sníženého orchestřiště valí bouře zbojnických balad (Verbujú verbujú, Na Kysuci pána není), ale také jejich jímavě lyrická protiváha (Láska, bože láska, Až se jednou domů vrátím). Není to sentiment, ale velký estetický prožitek z baladické katarze, již přináší ideu umírat svobodný, nepokořený, ve stoje, co při závěrečné Nikolově písni "Až jednou červánky, potkáte mamičku, vzkažte, že nepřijdu, po lesním chodníčku…" vhání polovině publika slzy do očí…
…Nepřeberná je zásobárna talentů MD. Zatímco hvězdy souboru odlétly šířit jeho slávu po Evropě, přes noc vyrostly nové. Ze tří Nikolů (Robert Jícha, Stano Slovák, Petr Štěpán) dominuje inscenci typově, ale především intonační jistotou, čistotou a hereckým uchopením postavy posledně jmenovaný. Vedle Thálie Markéty Sedláčkové (sobotní premiéra), se neztratila supernova Radka Coufalová…
…Specifickou kvalitu inscenace tvoří na míru každému aktéru šitá choreografie Vladimíra a Ivany Kloubkových. Taneční vycepovanost a pěvecká vyzrálost brněnských muzikálových herců začíná být pověstná již nejenom v Evropě, ale také v Praze…
Nikola Šuhaj v Městském divadle Brno má vlastní osobitost a tvář
Simona Polcarová 11. září 2001 zdroj Brněnský den
…Koločavskou atmosféru vykresluje Moša jak výjevy ze společenství Židů, tak Rusínů i s jejich pověrami a kouzelnými čarodějnicemi. Další prvek Koločavy tvoří četnictvo, kde se Moša nebál udeřit na komickou notu. Četníci v čele se svým kapitánem plní v inscenaci odlehčenou polohu příjemně rezonující s příběhem. Nepůsobí nijak rušivě, naopak věci prospívají – samotná postava kapitána, rádoby inteligenta, pak vytváří výbornou (a využitou) hereckou příležitost pro živly souboru Erika Parduse a Martina Havelku…
Městské divadlo Brno v Praze
Miroslava Besserová 1. prosinec -1 zdroj Xantypa
Dělat skutečně dobře muzikál nedokáže každé divadlo, a dovolit si „vyvážet“ tento nelehký žánr do světa a mít tam úspěch, to chce skutečně skvělý soubor. Městské divadlo Brno už několik let takové herce a tanečníky má. A konečně poprvé je budou moci pravidelně vídat i diváci v Praze, kde bude soubor od ledna do června každý poslední týden v měsíci od úterka do neděle hostovat v Goja Music Hall s tím nejlepším, co má na repertoáru.
Petr Ulrych, Stanislav Moša
KOLOČAVA
Od září 2001 má Městské divadlo Brno (MdB) na repertoáru román Ivana Olbrachta Nikola Šuhaj Loupežník, jemuž zajímavou jevištní podobu dali Stanislav Moša a Petr Ulrych. K baladám a písním Petra Ulrycha z roku 1974 přidali nové, režisér Stanislav Moša k nim připsal scénář filmových dotáček pro Dalibora Černáka. Javory s Hanou a Petrem Ulrychovými se staly svými živými vstupy součástí představení, které výtvarným vyzněním připomíná to nejlepší z Laterny Magiky. Oba autoři zbojnický příběh vypravují „po svém“, takže má prvky a momenty, kdy jako by se čas zastavil, proti tomu místy i náznak grotesky, kdy diváka balady a velké scény doslova pohltí. Má hrdého Nikolu, umírajícího vstoje, při jehož poslední písni běhá mráz po zádech: „Až jednou, červánky, potkáte mamičku, vzkažte, že nepřijdu po lesním chodníčku.
