Vážení divadelní přátelé,
často si v posledních dnech vzpomínám na dobu svého mládí, kdy jsem trpěl nemocí každého teenagera – nedočkavostí. Byl jsem otrávený z toho, jak se všechno vleklo. Například od hypernudné hodiny občanské nauky na gymnáziu až po neuvěřitelně vlekoucí se čas zbývající do zahájení olympiády nebo počítání minut před prvním rande. A stejně tak dnes, a myslím si, že v tom nejsem sám, počítám vlekoucí se chvíle, které musím trávit v omezeních ne nepodobných normálnímu kriminálu. Kriminálu, v němž je dnes zavřený celý svět. Nestěžuji si, nejsem v tom sám, ale trvá to už pěkně dlouho na to, abych se ptal, jaký to má všechno smysl…
Předpokládám, že napjatě sledujete vývoj v naší zemi i na celém světě, který je zachvácen krizí, kterou nikdo z nás nepamatuje… a ať už si o celé té „věci“ můžu myslet, co chci, nezbývá než se podřídit všem těm příkazům, které vydává, ať už naše vláda, či Ministerstvo zdravotnictví. A to i přesto, že se v nich už docela ztrácím, když se den ze dne proměňují… Prostě se stále čerstvě ocitám v situaci, kdy si říkám: „Teď je to tak a zítra to může být naopak…“
Před pár dny jsem si přečetl zprávu, že na Broadwayi začnou divadla plnohodnotně fungovat 6. září. Bez práce je tam totiž 78 000 lidí (!), kteří v divadlech v New Yorku pracují… Tihle lidi jsou bez práce a diváci bez divadla… Začne se tedy hrát v divadelních budovách, a to bez omezení… A také jsem si přečetl text o mimořádném opatření, které vydalo naše Ministerstvo zdravotnictví, že umělci na jevišti už nemusejí dodržovat vzdálenost 2 metrů a už ani nemusejí mít negativní testy… (Taky jsem si všiml, že při fotbalových zápasech už hráči staví proti přímému kopu zeď bez dvoumetrových odstupů… hm…) Rovněž si nejde nevšimnout, že se hranice otevírají a některé země oficiálně ukončily stav pandemie na svých územích.
Takže my, v Městském divadle Brno, sázíme na to, že na světě bude znovu normálně už docela brzy. Myslíme si, že je tedy správné podstoupit jisté riziko a už dnes říct, že se pokusíme v nově stanovených termínech pro vás hrát, bude-li nám to umožněno. Omlouváme se, pakliže to bude znovu jinak… Naší snahou je, abychom pro vás odehráli veškeré inscenace, které vám „dlužíme“. Pracovali jsme na nich tak jako obvykle s velkým zanícením a láskou a doufáme, že vám poskytnou nádherné umělecké zážitky. Zároveň vám děkujeme za pochopení naprosto neobvyklé situace, v níž budeme muset improvizovat. Vězte však, že vás o všem podstatném budeme včas informovat. Plán, který vám předkládáme a pro jehož uskutečnění konáme vše, je, bohužel, plánem bez záruky! Všechno totiž může být ještě jinak…
Naše práce na inscenaci muzikálové pohádky Petra Ulrycha „O statečném kováři“ v režii Igora Ondříčka pokračují podle plánu. Stále počítáme s tím, že na Biskupském dvoře budeme hrát. Jako reálné se jeví hraní i dvou představení v jednom dnu, a to u všech inscenací. Režisér Petr Gazdík začal na konci měsíce května zkoušet historické drama Josefa Boučka „Noc pastýřů“. Srdečně vás zvu 27. 6. na oslavy 75 let existence našeho divadla, které proběhnou na Dvoraně Městského divadla Brno. (Od rána až do večera se spoustou atrakcí a v režii Igora Ondříčka!) Práce na stavbě tribuny na Biskupském dvoře nadále pokračují…
Do nové sezóny nastoupíme 17. srpna. 18. 8. zahájíme zkoušky inscenací „Antonia a Kleopatry“ (s prvním představením pro vás 25. 8. a s premiérou 29. 8.) a „Grand Hotelu“ (s prvním představením pro vás 27. 8. a s premiérou 5. 9.).
Premiéra „Noci pastýřů“ se uskuteční 19. 9.
Doufáme, že budeme moci pro vás postupně odehrát všechna představení, která vám dlužíme.
Neskonale se těšíme na všechny naše budoucí setkávání. Děláme pro to všechno, co se dá.
Na šťastnou shledanou v lepších časech!
Za všechny kolegy z vašeho Městského divadla Brno
