Vážení divadelní přátelé!
Jako každý rok si i letos 27. března připomínáme"MEZINÁRODNÍ DEN DIVADLA“, který byl založen v roce 1961 Mezinárodním divadelním institutem (International Theatre Institute – ITI). Při této příležitosti se organizují různé národní i mezinárodní divadelní akce – k nejvýznamnějším z nich patří Mezinárodní poselství. Každoročně je jeho autorem vybraná světově proslulá divadelní osobnost. Pro tento rok se jí stala Jessica Kaahwa PhD., která je nejen skvělou dramatičkou, herečkou, režisérkou a divadelní teoretičkou, ale je rovněž mezinárodně velice uznávanou osobností pro svou humanitární činnost. Je docentkou na katedře hudby, tance a dramatu na univerzitě Makeere v Ugandě. V roce 2001 získala doktorát v oboru Dějiny divadla, divadelní teorie a kritika na univerzitě v Marylandu ve Spojených státech.
Jessica Kaahwa napsala přes 15 divadelních, televizních a rozhlasových her. V rámci svých humanitárních aktivit založila středisko pro osiřelé děti na své farmě v Ugandě, kde tráví valnou většinu svého volného času. Uvádíme v nezkrácené podobě její provolání k Mezinárodnímu dni divadla, které je 27. března veřejně čteno ve všech divadlech celého světa.
„Divadlo ve službách lidstva“
Věnujme dnešní den úvahám o obrovských možnostech divadla mobilizovat různá společenství a překlenovat rozdíly.
Dovedli jste si vůbec někdy představit, že by divadlo mohlo výrazně napomáhat míru a usmíření? Národy vynakládají obrovské finanční prostředky na mírové mise v nejrůznějších koutech světa, kde dochází k násilnostem, ale jen okrajově uvažují o divadlu jako o alternativě pro transformaci konfliktů a jejich zvládání. Jak by mohli občané matky Země nastolit všeobecný mír, když veškeré nástroje dodávají nepochybně represivní síly přicházející zvenčí.
Divadlo prosakuje nenápadně do lidských duší zmítaných strachem a podezíravostí, protože přetváří obraz, který mají lidé sami o sobě. Navíc otevírá jednotlivcům – a tím i celým společenstvím - bezpočet alternativ. Divadlo dokáže dát smysl každodenní realitě a zároveň odstranit obavy z nejisté budoucnosti. Divadlo dokáže zasáhnout do politické situace lidí velmi prostě a bezprostředně. Divadlo má tak široký záběr, že dokáže představit zážitky, jež překonají dřívější falešné představy.
Navíc divadlo je zcela nepochybně vynikající prostředek pro hlásání a obhajobu myšlenek, které všichni sdílíme a pro něž jsme ochotni se bít, pokud je někdo porušuje. V očekávání klidné budoucnosti musíme sáhnout k mírumilovným prostředkům, které chápou, respektují a uznávají veškeré snahy zvládnout mír. Divadlo hovoří jazykem, jemuž všichni rozumí a jímž můžeme hlásat poselství míru a usmíření.
Aktivním zapojením všech účastníků dokáže divadlo přesvědčit spousty lidí, aby se vzdali svých dřívějších představ. Tím jim umožňuje, aby se přerodili a svou volbu opřeli o nově objevené poznání skutečnosti. Má-li divadlo vzkvétat po boku jiných forem umění, musíme do něho odvážně začlenit každodenní život a nesmírně závažné otázky konfliktů a míru.
Protože usiluje o společenské přeměny a přerod společenství, působí už divadlo ve válkou zmítaných oblastech a mezi obyvatelstvem trpícím chronickou bídou nebo chorobami. Divadlo si může připsat řadu úspěchů, protože dokázalo mobilizovat veřejnost, aby si uvědomila situaci obětí traumat, jež se dostavují po válce, a aby jim pomohlo. Kulturní instituce jako Mezinárodní divadelní institut, které usilují o „upevnění míru a přátelství mezi národy“, již existují. Bylo by tedy fraškou, kdybychom mlčeli v době, jako je tato, kdybychom dovolili silám, které řinčí zbraněmi a shazují bomby, aby udržovaly mír v našem světě, když přece známe moc divadla. Jak by mohly síly odcizení být zároveň nástroji míru a usmíření?
Právě v tento den, Světový den divadla, Vás naléhavě prosím: přemýšlejte o těchto vyhlídkách a snažte se, aby se divadlo stalo univerzálním nástrojem dialogu, společenských přeměn a reforem. Spojené národy vydávají obrovské peníze na mírové mise v nejrůznějších koutech světa, které pro svůj úkol používají zbraně. Divadlo je však spontánní, lidská, méně nákladná, ale mnohem mocnější alternativa.
Snad to není jediná možnost, jak nastolit mír, nicméně divadlo jako účinný nástroj by mělo mít své místo v mírových misích.
Jessica A. Kaahwa, Uganda Autorka Provolání k Světovému dnu divadla 2011
Žijeme své životy v prostředí pro jiné části světa nepředstavitelného materiálního blahobytu i nepochybné duchovní bídy. Přijměme, prosím, tedy toto poselství pocházející z mnohanásobně chudšího světa s pokorou i v očekávání, že právě pravidelný kontakt s fenoménem divadla nás vskutku může učinit duchovně bohatší. Nashledanou se s Vámi při svátcích divadla těší za všechny kolegy z Městského divadla Brno jeho ředitel
Stanislav Moša 6. 4. 2011
