Vážení divadelní přátelé,
sice si často říkám: „Změna je život a kde není změny, není živo…“, ale jak se vše kolem mě proměňuje v současné době, je vskutku nebývalé. To, co se mi dnes má jevit jako jisté, zítřek promění v opak. Tempo, s nímž se před minutou zneplatnil včerejší zákon, aby jej nahradil nový, jenž je následně během pár hodin znovu odvržený, je pro mě opovrženíhodně překotné…
Neumím si představit, že bychom s použitím obdobné metody „pokus-omyl“ fungovali u nás v divadle.
Autor dramatického textu, který usedá za svůj pracovní stůl, musí mít koncept. Ne hlavně atraktivní příběh, ale především myšlenku, proč a za jakým účelem se chápe pera.
Jestliže se mu jeho dílo podaří napsat natolik dobře, že jím zaujme divadelního režiséra, ten, aby ono dílo úspěšně zrealizoval, musí mít koncept, jak to učinit. S ním musí seznámit členy celého realizačního týmu tak, aby každá jednotlivá součást budoucí inscenace pomohla vytvořit jednolitý a účinný celek.
A tak v duchu režijního konceptu inscenace musí svůj koncept připravit a při následné materializaci jej dodržet autoři scény, kostýmů, hudby, choreografie atd. atd.
Pak přichází na řadu nastudování díla do jeho scénické podoby a každý z herců, což jsou vlastně ti nejdůležitější nositelé divadelního sdělení, musí mít svůj koncept role, kterou hraje. A přitom každý jednotlivý herecký koncept musí být v souladu s rozličnými koncepty všech dalších hereckých kolegů účastnících se na inscenaci.
A z toho všeho prostě vyplývá, že např. jako režisér (ale z onoho početného týmu ani nikdo další) nemohu přijít uprostřed společné práce (nastudování jedné inscenace, které obvykle trvá 6 až 8 týdnů) s tím, že jsem se rozmyslel a vytvořil koncept nový, a to i tehdy, pakliže by se jednalo o koncept lepší. Proto tak v našem prostředí dbáme na přepečlivou přípravu, na maximální profesionalitu i na to, abychom vždy spolupracovali s kolegy, v něž máme absolutní důvěru. Významný německý divadelník Bertolt Brecht kdysi řekl: „Divadlo dělají předem domluvení lidé.“
Z vlastních zkušeností vím, že to takto funguje i v nemocnicích a na jejich operačních sálech, v dobrých autoservisech, na školách i v nepřeberně mnoha dalších institucích, kde mají lidé pro svou společnou práci jasný koncept, na němž jsou všichni zúčastnění dopředu domluveni.
A účelem takovéto dohody v jakémkoli lidském společenství není nic jiného než úspěšný konečný výsledek našeho počínání. I vládnutí národu či zemi je profese, která musí mít svůj dlouhodobý (!) a jasný koncept, s nímž nesmí otřást např. obava o výsledek v následujících volbách.
Ano, „tempora mutantur et nos mutamur in illis“ – nebo taky „časy se mění a my se měníme v nich“. To je zajisté pravda, avšak jiná lidská moudrost praví: „Čeho je hodně, toho je příliš.“
Za všechny kolegy z našeho divadla se na setkání s vámi při našich inscenacích těší
