Vážení divadelní přátelé,
čas teče jako voda, a tak se může stát, že to, co je chvíli výjimečné, můžeme po nějaké době začít vnímat jako normu. Ovšem jak se smířit s tím, že je normální nehrát divadlo? Ocitli jsme se v naprosto nebývalé, v novodobé historii s ničím nesrovnatelné situaci, a ačkoliv chápeme důvody, které nás k tomu přinutily, chováme se a pracujeme u nás v divadle tak, jako bychom měli hned každý následující den pro vás otevřít dokořán naše divadelní sály.
30. prosince dovedli kolegové pod vedením režiséra Stanislava Slováka k báječnému výsledku zkoušky inscenace legendární komedie „Světáci“. V průběhu měsíce ledna jsme si tuto inscenaci několikrát (bohužel bez vás) zopakovali, abychom ji udrželi v patřičné kondici. Ze stejných důvodů jsme museli opakovat i další inscenace, především komedii „Bella Figura“ a muzikál „Pretty Woman“.
Od 2. února zahájí režisér Petr Gazdík zkoušky inscenace historického muzikálu „Jane Eyrová“. V našem repertoáru dochází k jedné změně. Místo inscenace dramatu Georga Büchnera „Dantonova smrt“ uvedeme v jednom večeru dvě krátké inscenace, které budeme takto hrát pro naše předplatitele a v budoucnu je pak budeme uvádět separátně jak na Činoherní scéně, tak i na zájezdech. V první části večera to bude absurdní komedie „Hrabal a muž u okna“ německého dramatika Bernharda Setzweina pro tři herce. Druhou část pak obstará komorní muzikál pro sedm účinkujících „První rande“, který napsali Austin Winsberg, Alan Zachary a Michael Weiner. Zkoušky budou v mé režii zahájeny rovněž v únoru.
Věříme a víme (!), že se všech premiér nakonec dočkáme – že se dočkáte! Věříme, že dodržováním požadovaných hygienických podmínek by mohla být na jaře situace již natolik konsolidovaná, že budeme moci pro vás znovu, byť s určitými omezeními, hrát. Vždyť co by to bylo za život, kdybychom nemohli společně přijímat a dále rozvíjet ono duchovní bohatství, které se po celou dobu existence lidské civilizace odehrává právě díky divadlu? Je to umění, které historicky dokázalo, že má sílu měnit naše životy k lepšímu. Byla by škoda tento obrovský potenciál i nadále držet pod zámkem a nedovolit mu přispět k ozdravení našeho vážně nemocného světa. Toho světa, jenž není zmítán pouze aktuální pandemií koronaviru, ale který se navíc nachází na hraně dodržování zásadních principů, jež mají zajistit fungování naší společnosti v míru a mezilidské sounáležitosti. Ano, poukazuju mimo jiné na naprosto šokující porušení morálních norem a zákonů při útoku na baštu demokracie, washingtonský Kapitol! A je proč a čemu se divit, když téměř každodenně kolem sebe pozorujeme krajní opovrhování zákony těmi, kteří by na ně měli v první řadě dbát? Když slyšíme dštít nenávist na jiné jen proto, aby si ti, kteří mají s rozvahou a v harmonii vládnout, co nejdéle a za jakoukoliv cenu udrželi své „trůny“? Ať je to v Rusku, USA, Číně, Bělorusku, řadě dalších zemí, tu naši nevyjímaje? Štvát občany své země proti jejich bližním není věcí politického systému. Na vině je vždy absolutní nedostatek mravnosti, etiky a kulturnosti jednotlivce násobený jeho zaslepenou sebestředností.
Covid-19 je pro náš svět obrovským nebezpečím. Nepodceňujme však ještě větší nebezpečí ze stále hrozící pandemie nekulturnosti! A přitom lidské bytosti od věků vědí, že existuje jednoduchá a stále dostupná „vakcinace“ v podobě absorbování dobré literatury, filmu, hudby, výtvarného umění a v neposlední řadě divadla! Kdo se jednou nechá okouzlit uměním v jakékoliv jeho podobě, nikdy do ruky nevezme klacek, aby jím rozbil hlavu někomu jinému…
Až začneme znovu hrát, přijďte si rychle pro pár injekcí. Nebolí a mají nádherné vedlejší účinky!
Za všechny kolegy z vašeho divadla
