Pretty Woman v Brně
Peter Stoličný 14. září 2021 zdroj www.i-divadlo.cz
Ředitel divadla a režisér této inscenace Stanislav Mošna má neuvěřitelný cit pro výběr atraktivních titulů, což právě tady a teď opět dokázal. Hudební scéna divadla byla zaplněna do posledního místa, diváky se zakrytými tvářemi. Ono to sledování představení s rouškami není vůbec pohodlné, ale disciplinovaní návštěvníci opravdu ta pravidla dodržovala. (…) Scéna vycházející z filmového střihu byla jednoduchá, variabilní, lehce se měnící z prostředí do prostředí. Podepsal se pod ní již známý spolupracovník režiséra Moši, Christoph Weyers. (...) Na první premiéře jsme mohli vidět v hlavní roli Vivien Svetlanu Janotovou, která se postupně vrací na jeviště po mateřské odmlce. Po stránce herecké, pěvecké, vůbec interpretační byla vynikající partnerkou zkušenému Edwardovi, kterého hrál jako vždy všestranně připravený a dostatečně důstojný Petr Štěpán. Ještě k hlavním postavám přičtěme Kristýnu Daňhelovou, jako prostitutku Kit a máme v podstatě všechny výborně interpretované klíčové postavy příběhu. Ano, ještě musíme připomenout rozevlátou postavu Happymana Roberta Jíchy, coby jakéhosi průvodce celým příběhem. Na Hudební scéně Městského divadla v Brně sledujeme muzikál hraný ve strhujícím tempu a interpretovaný na vysoké profesionální úrovni. Stojí za zhlédnutí.
Pohádková lehká děva na brněnském jevišti nezklamala
Jana Soukupová 13. září 2021 zdroj MF Dnes
Městské divadlo má ve své nabídce další nezpochybnitelný muzikálový hit. (…) Třicet let starý filmový příběh o chudé prostitutce Vivien, která okouzlí a polidští novodobého boháče Edwarda, jenž ji vytrhne z její všestranné bídy, funguje dnes stejně jako před lety. A v profesionálně dokonale odvedeném představení, které na brněnské Hudební scéně MdB kopíruje vše účinné z filmu (včetně většiny scén i kostýmů), působí – zkrátka pohádkově.
Až freneticky nadšené premiérové publikum tenhle nijak hlubokomyslný, ale tolik útěšný příběh každopádně vrcholně ocenilo. A bylo by neupřímné říci, že nespravedlivě. Naopak. Premiérová Vivian Světlany Janotové i Edward Petra Štěpána dokázali, že zůstávají zcela spolehlivými matadory zdejší muzikálové scény. A zvláště živý výkon podali Kristýna Daňhelová ve vděčné roli zkušenější prostitutky Kit i maximálně uvolněný Robert Jícha v několikanásobné úloze osudového hybatele příběhu. Nezklamalo však ani nic dalšího včetně ostatních aktérů nebo orchestru.(…)
Pretty Woman po roce září také v Brně
Luboš Mareček 12. září 2021 zdroj www.mestohudby.cz
Českou premiéru broadwayského muzikálového hitu Pretty Woman včera zažili návštěvníci Městského divadla Brno. Inscenace v režii Stanislava Moši v tomto divadelním zpracování slavného filmového trháku zdůraznila jeho přednosti. Do přestávky se divák v tomto příběhu o novodobé Popelce ponejvíce královsky směje a baví, ve druhé půli je potom rýsovaná zejména jímavost a lyričnost celého titulu. (…)
Režisér brněnské inscenace a ředitel Městského divadla Brno Stanislav Moša, který měl možnost zhlédnout titul autorů Garry Marshalla, Jonathana Fredericka, Lawtona, Bryana Adamse a Jima Vallanceho už v Chicagu, připravil svižnou tříhodinovou inscenaci, v níž se divák střídavě směje i dojímá. Tady není možné kalkulovat s překvapováním hlediště, které důvěrně celou love story a také mnohé výjevy z ní už tři desetiletí důvěrně zná. V této inscenaci musí být divák zasažený kvalitou nastudování: bravurně odehranou i zazpívanou hudbou a špičkovým muzikálovým herectvím. A tím vším brněnská inscenace v retro stylu roku 1990 disponuje.
Hudebnímu nastudování Dana Kalouska, který premiéru také dirigoval, lze vytknout máloco. Všechny písničky mají ražbu devadesátých let a hudební projev Briana Adamse je nevtíravý a posluchačsky velmi srozumitelný i přístupný. Převažuje tady kombinace žánrů jako je pop a rock. A diváka možná mile překvapí, že se hudební polohy inscenace nakrátko stočí také k jazzu a klasické opeře a v jednom momentě se tyto naoko nesourodé žánry dokonce prostupují. Možná lze prozradit, že ústřední melodie z filmu v samotném příběhu nezazní jen v polovině představení publikum zachytí její názvuk. Divák ale o Pretty Woman nepřijde a celé téma zazní až při děkovačce, jak to předepsali autoři.
Vítejte v Hollywoodu, zazní na začátku i na konci celého kusu, snad aby si divák uvědomil, že v této továrně na sny je možné skutečně cokoliv. A právě sem diváky příběh zavede. Scénograf Christoph Weyers musel vyřešit požadavek na častá střídání prostředí, a tak vstupní foyer hotelu Beverly Wilshire i jeho nejvyšší apartmá často vystihují jen kreslené sjíždějící kulisy. Výprava je ale funkční a divák ve vstupním výjevu z hollywoodské ulice ocení i vtípek jakým je třeba plakát na film Míle od domova, v němž hrál hlavní roli Richard Gere a jehož jméno z této reklamy také ční.
Většina rolí je alternovaných, v prvním premiérovém obsazení se v hlavní rolích uvedli Svetlana Janotová a Petr Štěpán. Je potěšitelné, že nijak neimitují své slavnější americké kolegy z filmu. Janotová dokáže rozehrát vtípek, ani jako oražená prostitutka nepřekračuje hranici vkusu a její pěvecká sólová čísla s táhlými zakončeními jsou požitkem pro uši. V inscenaci má dobře vybalancovanou polohu přidrzlé holky z ulice a sexuální služebnice do podoby spanilé labutě, která našla svoji hrdost, duši, cenu a konečně i ženicha. Toho suverénně hraje Petr Štěpán, na jehož výkonu lze cenit, že nepředvádí jen do mamonu zahleděného bonvivána, ale také bez cukrkandlové pachutí zvládne proměnu do hromotluka uvědomujícího si význam a cenu lásky.
Jak již jsem uvedl, mile mě v této přece jen nasládlé limonádě, překvapily skvěle rozehrané valéry komiky a humoru. Ve vedlejších rolích se v tomto směru opravdu velmi blýskli Kristýna Daňhelová, Robert Jícha a Daniel Rymeš. Toto trio (které místy vydatně šlape na paty hlavním představitelům) přináší ve svých rolích na jeviště výtečný humor. Rymešovo taneční číslo s Jíchou budí oprávněné salvy smíchu, prvně jmenovaný herec v roli hotelového pikolíka skvěle pracuje s gestikou, mimikou a komplexním tanečním projevem. Daňhelová v roli ofrklé šlapky Kit si hlediště získá mimořádným pěveckým projevem s působivě vystavěnými a interpretovanými feelingovými polohami. Dokáže i v malé replice udělat vtip a herecky jej jakoby mimoděk hodit vděčnému publiku.
K těmto individuálním projevům připočtěte naplno rozehraná sborová čísla a zdatnou taneční i pěveckou company a v úhrnu máte zdařilou hudebně lyrickou komedii, která divákům nabídne vše, za čím na muzikály chodí. Brněnská Pretty Woman se prostě i s roční odstávkou povedla a divadlo na Lidické ulici má vděčný a zřejmě i dlouho vyhledávaný, veselý stejně jako jímavý muzikálový hit.
