Cabaret

Cabaret

  • Žánr
  • Scéna Činoherní scéna
  • Premiéra27. únor 2003
  • Délka představení3:05 hod.
  • Počet repríz59
  • Derniéra26. listopad 2005

muzikál

Když se 20. listopadu 1966 v newyorském Broadhurst Theater poprvé zvedla opona při slavnostní premiéře muzikálu Cabaret, nikdo netušil, že se toto dílo stane jedním z nejúspěšnějších v muzikálové historii. Představení v režii Harolda Prince získalo sedm cen Tony, včetně nejlepšího muzikálu, zůstalo na repertoáru tři roky a dočkalo se více než 1160 repríz. Když se o šest let později objevila filmová verze režiséra a choreografa Boba Fosseho s Lizou Minnelli, Joelem Greyem a Michaelem Yorkem v hlavních rolích, získala okamžitě osm Oscarů. Další triumfy pak muzikál slavil při svém návratu na Broadway v roce 1998: byl ověnčen čtyřmi cenami Tony, cenami newyorských kritiků a mnoha dalšími a inscenace byla vyhlášena za nejlepší v roce 1998. Ani sami – dodnes tvůrčí – autoři – skladatel John Kander, autor písňových textů Fred Ebb a libretista Joe Masteroff – takový úspěch nečekali. Jednalo se totiž teprve o druhé uvedené dílo autorské dvojice Kander-Ebb, týmu snad nejdéle spolupracujícího v celé broadwayské historii, který dal světu řadu nejlepších děl amerického hudebního divadla – vedle Cabaretu například muzikály Chicago, Zorbu či Kiss of the Spiderwoman. Muzikál, na rozdíl od svých předloh (libretista Joe Masteroff vyšel z autobiografických povídek anglo-amerického spisovatele Christophera Isherwooda a z divadelní hry amerického dramatika Johna van Drutena I am a Camera, je především zajímavý tím, že konfrontuje dvě roviny: reálnou, líčící berlínské zážitky spisovatele Clifforda Bradshawa, především jeho milostný románek s kabaretní zpěvačkou Sally Bowles a nadsazenou rovinu kabaretu, která pod roušku zábavnosti obsahuje i velmi přesné zachycení lidských osudů, pocitů i vášní. Kabaret je místem, kde se lidé baví, zároveň je však i metaforou pro svět, ve kterém se klaunství a absurdita staly základním životním pocitem. Naléhavost Cabaretu nachází živnou půdu zvláště v dnešní době, která nechává mnohé nebezpečné myšlenky a činy bez povšimnutí, aniž by si připouštěla, že mohou být začátkem jejího konce. Takže – vítejte v kabaretu!

Autor

  • John Kander
  • Fred Ebb
  • Joe Masteroff

Režie

  • Pavel Fieber j.h.

Dramaturg

Scéna

  • Christian Floeren j.h.

Dirigent

  • Karel Cón j.h.

Choreografie

  • Vladimír Kloubek j.h.

Asistenti režie

  • Hartmut Krug j.h.
  • Tomáš Kočko j.h.

Pomocná režie

  • Lars Clening j.h.

Clifford Bradshaw

Slečna Schneiderová

Herr Schultz

Rosie

Lulu

Frenchie

Dixie

Nataša

Helga

Cabaret ukázal rozložení sil

Jiří P. Kříž 1. duben 2003 zdroj Právo

…Cabaret jen potvrdil oprávněnost důvěry, kterou divadlo s ředitelem Stanislavem Mošou na realizaci takového projektu získalo. Jitka Čvančarová, Markéta Sedláčková, Helena Dvořáková, Radka Coufalová dřou a v muzikálu pak na první pohled s nesmírnou lehkostí odvádějí, jen s odlišným naturelem, roli Sally. Totéž platí o Janě Musilové, Ivaně Vaňkové, Pavle Ptáčkové (slečna Fritzie Kost). Nejsou dnes nikde v Česku lepší muzikálové herečky!…

Cabaret: zručně zrežírovaná podívaná

Kateřina Bartošová 21. březen 2003 zdroj Lidové noviny

Městské divadlo Brno má pro úspěšné nastudování muzikálu autorské trojice Kander, Ebb a Masteroff všechny předpoklady. Především soubor plný pěvecky i pohybově zdatných herců, s nimiž je možné inscenaci vystavět i v několikanásobných alternacích. V režii hostujícího Pavla Fiebra se podařila hudebně i herecky vyrovnaná inscenace…

Brněnské nastudování nabídne divákům výtečné pěvecké výkony a taneční čísla, známé hity i přitažlivé herecké ztvárnění nejen hlavním postav, ale i řady vedlejších figurek z příběhu situovaného do berlínského kabaretu, který tvoří pozadí odrážející nástup fašismu v Německu… nabízí precizně a zručně zpracovanou podívanou.

Pavel Fieber při režírování Cabaretu odvedl dobré řemeslo

Simona Polcarová 1. prosinec -1 zdroj Rovnost

Uvedení muzikálu Cabaret autorů Johna Kandera, Freda Ebba a Joea Masteroffa na scéně Městského divadla Brno vzbuzovalo velké očekávání. Nejen pro titul sám, ale také díky obsazení, v němž figurují čtyři představitelky Sally Bowles a tři kabaretiéři, a režii hostujícího Pavla Fiebera z Německa, jenž ovšem v osobních dotaznících do kolonky místo narození píše moravské město Krnov… Fiebrova režie je sázkou na jistotu co nejpůsobivěji a nejdokonaleji dostát předloze, což se mu také daří. Když se divadlem rozezní píseň Národe, národe, symbol nacistické ideologie, i přes lahodné tóny diváky zamrazí v zádech…

Brněnský Cabaret baví i poučuje

Markéta Havelková 1. prosinec -1 zdroj Seznam.cz

Není od věci připomenout, že Cabaret si svou československou premiéru odbyl právě v Brně, v tehdejším Státním divadle Brno (budova divadla Reduta) v roce 1977. Do Brna se muzikál plný hitů vrací ve zbrusu novém kabátě. Pro zajímavost - v současné době je Cabaret uváděn na pražském a jihlavském jevišti.

Režisér inscenace Pavel Fieber, původem rodák z Krnova a nyní herec, ředitel divadla, zpěvák a režisér v Německu, vsadil zejména na strhující a mimořádný příběh a kvalitní hudbu. Divadelně nové nastudování inscenace nepřináší nic objevného, často pracuje s přílišnou doslovností. Navíc zápolit se slavnou filmovou verzí muzikálu, pevně ukotvenou v myslích diváků, není snadné. Samotná inscenace v několika reminiscencích na film odkazuje.

Muzikál vedle zábavy a rozptýlení poukazuje na ošemetné pohrávání si s nacismem a na stále palčivou aktuální otázku antisemitismu. Tragikomickou dvojlomnost vyjadřuje inscenace scénou kabaretu, vytvářející iluzi bezstarostného světa na pozadí krvavé historie. Apelativní vyznění je podtrženo ještě více nehistorickou postavou Kabaretiéra. Demonstrátor a průvodce dějem se proměňuje v Hitlera, nácka a Smrt. V závěru působí scéna zaplněná hákovými kříži přinejmenším depresivně. V zájmu poučení dorůstající mládeže či připomenutí vzdálených hrůz není ovšem přístup režiséra od věci.

Nadprůměrnou inscenaci z Cabaretu činí mimořádné výkony v hlavních i vedlejších rolích (vynikající Ján Jackuliak a Igor Ondříček alternují v roli Kabaretiéra). Většina výkonů je vskutku na vysoké úrovni, čehož si je vědom i režisér, který by si rád soubor vzal na hostování do svého domovského divadla v Německu. Další z předností je pak výborný zvuk, jenž má na svědomí jedenáctičlenný orchestr Karla Cóna - častého spolupracovníka divadla. Tradičně kvalitní kostýmová (tentokrát v dráždivě-podvazkovém provedení) a choreografická složka se spolupodílí na plnokrevné šou.

Cabaret (v Městském divadle Brno)

1. prosinec -1 zdroj Světla ramp

„Ó národe, národe, dívej se vpřed! Máš sílu se pozvednout zas. Teď v bídě jsme, zítra už náš je svět, den vítězství vítá nás...“ Kdykoli slyším mohutnějící píseň, kterou na scéně začnou zpívat děti, aby strhly ostatní v ubíjeném Německu na začátku 30. let k činu, mrazí mne. „O Vaterland, Vaterland, zeig’ uns den Weg...!“ Jak nakažlivé, podmanivé! - A jak dokonale vtíravě dokázal Kander věnovat v jednom z politicky nejexponovanějších muzikálů největší díl invence něčemu tak odpornému, s čím Cabaret polemizuje - nástupu nacismu. Avšak není třeba se bát. Politické traktáty z vynikající inscenace Cabaretu v Brně nekapou jako med z pláství. Příběh šlapek z berlínského Kit Kat Klubu a naivního amerického spisovatele ve městě, v němž to začíná vřít protižidovskými excesy, chytá za bránici i za srdce. Na adresu nastudování v brněnském MD je třeba říci, že po cílené magistrátní destrukci Hudebního divadla v Karlíně zůstává jediným opravdu profesionálním muzikálovým souborem u nás. Jenom v Brně si totiž mohou dovolit trojí až čtvero obsazení sólistů, jenom u lužáneckého parku lze vidět, co ve stejné kvalitě je k obdivování až v londýnském West Endu nebo na newyorské Broadwayi - totiž že muzikál není „písničkál“, ale že je to herecká, pěvecká a taneční řehole, v níž není možné nic ošidit. Evropa (Německo, Rakousko, Benelux, Španělsko) už to o Mošově divadle ví. Česko ještě ne.

Newsletter

Divadlo podporují

Oblast hledání

-->