Čarodějky ze Salemu

DRAMA ZE SALEMU MRAZÍ PŘÍBĚHEM I VÝKONY

(…) Kam až člověka může dohnat strach a vystupňovaný psychický teror okolí, přibližuje nejnovější činoherní premiéra Městského divadla Brno. Hru Arthura Millera Čarodějky ze Salemu napsanou podle skutečných událostí nastudoval režisér Mikoláš Tyc. Jeho moderní pojetí historického příběhu těží ze silného textu a hlavně nezvykle působivých hereckých výkonů. (…) V Millerově hře mladá dívka Abigail Williamsová, odvržená milenka zemitého farmáře Johna Proctora, ze žárlivosti obviní jeho ženu Elizabeth a další z čarodějnictví. Z rozpoutaného obřího pekla nakonec vzejdou dvě desítky mrtvých. Režisér Mikoláš Tyc cíleně upozadil historický kontext příběhu a akcentoval nadčasově platná poselství. Coby hlavní téma příběhu „vypíchli“ tvůrci strach v nejrůznějších podobách a také motiv „nemocné“ společnosti, jíž pouhé semínko strachu dovede celou rozvrátit zevnitř. (…) Petr Štěpán coby John Proctor se robustním chlapským zevnějškem výborně typově hodí pro postavu pracovitého farmáře, který po zbytek života těžce pyká za svůj jediný prohřešek: nevěru. Na rozdíl od jiných dokáže přijmout zodpovědnost a postavit se fanatickému soudnímu běsnění. (…) Prototyp oddané, věrné a milující manželky Elizabeth, která útrpně snáší svůj úděl, skvěle ztvárnila Lenka Janíková. Manželský dialog před vynesením rozsudku patří k vrcholům inscenace. Složitou postavu Abigail Williamsové, ďábelské svůdnice, zhrzené milenky, lhářky a pomstychtivé bestie, skvěle zvládla nedávná posila souboru Barbora Goldmannová. Zfanatizovaného všemocného soudce, místoguvernéra Danfortha, který jde bez mrknutí oka doslova přes mrtvoly, si s gustem užil Jan Mazák. (…)

NADČASOVÉ PODOBENSTVÍ ARTURA MILLERA V PŮSOBIVÉM A MRAZIVÉM PROVEDENÍ MĚSTSKÉHO DIVADLA BRNO

Činoherní scéna MdB uvedla premiéru významného dramatu Artura Millera Čarodějky ze Salemu. (…) Spouštěčem obskurního a tragického děje je podnět, jak někdy bývá, vlastně nepatrný. Skupinka dívek tančí v lese a účastní se zaříkávání jedné z nich. Jde v podstatě o pubertální hru s trochou přitažlivého tajemna. (…) Dvě z přistižených dívek z obav z trestu předstírají mdloby. Odtud je již krůček k podezření z působení zlých sil. Roztáčí se absurdní temný kolotoč, v němž přibývá pasažérů, samozřejmě nevinných. Obviňují už nejen dívky, ale téměř každý každého. Kolo již nelze zastavit. (…) Režie (Mikoláš Tyc) se mohla opřít o výborný herecký ansámbl. Klíčovou roli rozkolísaného Johna Proctora přesvědčivě ztvárnil Petr Štěpán. Přiznat krátký nemanželský poměr a vnést světlo do celého případu se rozhodne příliš pozdě. Je hrdinou rozporným, postavou však pochopitelnou a psychologicky přesvědčivou, jak ji také herec přesně přibližuje. Podléhá tlaku soudu, přiznává svou vinu, odmítá však jmenovat jiné. Šibenici má tak jistou. Jeho manželka (Lenka Janíková) má roli poměrně jasně a stejnosměrně nalinkovánu. Představitelka uzavřené, navenek „chladné“, racionální, puritánské ženy ji ztvárnila přesně a citlivě. (…) Pochvalu zaslouží představitelé mužských rolí bez výjimky. Michal Isteník skvěle ztělesnil proměnu ctihodného Johna Haleye, který v zajetí své víry kolo zla uvádí do pohybu, poznává však, byť pozdě, svůj omyl i vinu. Změnit nemůže, odmítá však další spoluúčast. Viktor Skála jako ctihodný kněz Parris se zprvu zdráhá připustit, že by nemoc dívek mohla být něčím víc než prostou chorobou. Má k tomu dobrý důvod. To on přistihl dívky v lese při tanci. Po původní obezřetnosti odkrývá tvář fanatika přikládajícího polínka na budoucí „hranici“. Bezprostřední jadrný Giles Corey (Zdeněk Junák) je z těch, kteří z otevřenosti a přímočarosti bezděčně a nechtě vysloví něco, co osobu nejbližší bude stát život. Pozdní snaha něco změnit už platná nebude. Také Jan Mazák dal svému místoguvernéru Danforthovi přesvědčivost, z níž mrazilo. (…) Z ženských postav nelze opomenout Mary Warrenovou v podání Elišky Skálové. Postava procházející řadou peripetií. Proti představiteli moci i silnému sociálnímu tlaku hájí pravdu, projeví sílu, kterou překonává vlastní strach, nakonec podléhá a vrací se zpět do skupiny ke svým, k všeobecnému, soudem stvrzenému klamu, k vlastní sebezáchově. (…)

FANATISMUS A TMÁŘSTVÍ VLÁDNOU V BRNĚ

(…) V Čarodějkách se události – útoky, obvinění, věznění a popravy – dají do pohybu skoro nenápadně jako volání po obnovení bázně boží a vymýcení svodů ďábla. Všechno se ale vymkne normě a lavinu už nedokážou zastavit ani ti, kteří ji uvolnili a rádi by věci veřejné raději vrátili do původního stavu. To je důvod, proč přiznání farmáře Johna Proctora o spolcích s temnými mocnostmi s úlevou a s díkem bohu přijme i kněz Parris. Čarodějky ze Salemu není dnes třeba hrát v historických kulisách a kostýmech. Andrej Ďurík s Anetou Grňákovou vystihli režisérův záměr přenést téma nad věky. Dobře se v nich vyjímají herecké výkony Petra Štěpána, Lenky Janíkové, Jana Mazáka, Michala Isteníka a zejména Barbory Goldmannové jako původkyně zla Abigail. Také hudba Jiřího Hájka vystihuje temnou podstatu lpění na dogmatech, povýšení lži na mocenský princip a intrik proti spoluobčanům s cílem zbohatnout. (…)

HRŮZNÉ DRAMA V MĚSTSKÉM DIVADLE V BRNĚ

(…) Čarodějky byly vedeny s důrazem na herecký projev. Žádné speciální finesy, které by prosazovaly nápaditost (někdy samoúčelnost) režie. Vše poctivě slouží Millerovu textu a vyzrálému dynamickému herectví. Ten přesah je na jevišti takový, že k němu opravdu není třeba víc přidávat. Hlavní roli má zde John Proctor, poctivý chlap, kterého jediný přešlap je nevěra, za kterou pak musí těžce pykat. Robustní postava Petra Štěpána se stejně chlapským konáním přenáší na jeviště až antické utrpení, ze kterého není východisko. Stejně vnitřně utrápenou ženu hraje Lenka Janíková jako Proctorova manželka. Složitou postavu Abigail Williamsové, zhrzené milenky Johna Proctora, fanatičky a lhářky, ztvárňuje Barbora Goldmannová. A zvlášť zaujme svou nevinností a vnitřní rozkolísaností Eliška Skálová jako Mary Warrenová. Výraznou postavou sedláka je Zdeněk Junák jako Giles Corey. Viktor Skála a Michal Isteník (kněz Parris a kněz Halle), každý v jiné poloze, rozkrývají slabošství, které nemá odvahu postavit se realitě. Až mrazivou roli zahrál Jan Mazák jako všemocný Místoguvernér Danforth. V jeho jednání byla poloha rozvážného člověka i fanatického soudce. A jeho argument, že přece nemůže osvobodit od oprátky desítky souzených nevinných, když už za stejný přečin čarodějnictví visí jiní, tak to byl argument, který Arthur Miller pekelně vymyslel a Jan Mazák jej věrohodně interpretoval. (…)

Zobrazit další fotografie