BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 94)
Jaroslav Štěpaník 15. prosinec 2024 zdroj www.i-divadlo.cz/blogy
(…) Do úpravy knižní předlohy pro divadlo se pustili společně dramaturg Jan Šotkovský a režisér Mikoláš Tyc. Zachovali hlavní linku příběhu, scénáři dodali na spádu, obohatili o vtipné špílce, znát byla dramaturgova ruka autorská. Dynamický závěr s výbornými hudebními čísly sedl, diváky byl velmi dobře přijat. Atmosféru doby posílila barevnost scény a volba kostýmů. Hra má tempo, obrazy se rychle střídají.
(…) Herecký soubor je dobře volený i sehraný, bez výjimky pěkně vystihl svěřené postavy a figurky. Pochvalme alespoň představitele Bajzy juniora (L. Matouš) a jeho dívčí protějšek (B. Remišová). V nevelkých rolích nejvíc rozesmějí a publikum jistě rádo uvítá osvědčené dlouholeté stálice domovské scény. – Z. Herfortovou, která perfektně předvedla a pobavila nesnesitelnou tchýní Vařekovou, stejně tak M. Čížka, který smysl pro komiku prokazoval již před lety v operetě tehdejšího Státního divadla Brno. Rigorózního ochránce dobrých mravů a karatele všech nepravostí pěkně vystřihl. Opomenout nelze otce Bajzu v podání M. Isteníka. Role mu sedla, sehrál ji s chutí, přidal jí vlastní osobitý punc.
Zásluhou všech z hereckého ansámblu, inscenačního týmu i „neviditelných“ v pozadí, bez nichž také nic nejde, silvestrovská inscenace nabudí pohodu, zábavu, smích. Možná evokuje vzpomínky na vlastní dětství, třeba připomene i laskavého pisatele humoristických románů pana Karla Poláčka.
Časy, kdy svět působil jednodušeji
Josef Meszáros 9. prosinec 2024 zdroj www.scena.cz
Na Činoherní scénu Městského divadla Brno zavítala pětice kluků z Poláčkova kultovního románu BYLO NÁS PĚT, jehož adaptace se ujali Jan Šotkovský a Mikoláš Tyc, který inscenaci také režíroval. Tato divadelní verze, stejně jako Poláčkovo literární dílo, nabízí divákům nostalgický návrat do idylického světa dětství, k přelomu 19. a 20. století, kdy byly starosti drobné a život ještě přehledný.
(…) Režie Mikoláše Tyce se soustředí na herecké výkony, přičemž zvláštní pozornost věnuje dospělým hercům v dětských rolích. Jejich gestika, řeč a pohyby jsou dokonale uzpůsobeny dětskému věku, což spolu s kostýmy evokujícími dobu vzniku románu působí autenticky i hravě. Autor výpravy Marek Cpin vytvořil scénu s výraznou symbolikou a snovostí. Dominantním prvkem je zavěšená kruhová střecha kolotoče, kterou obklopují stylizovaná oblaka s bílými a nachovými mraky na blankytném pozadí. Zavěšené hodiny se zastaveným časem připomínají rituál, kdy děti skáčou, aby se jich dotkly. Tato scéna odkazuje na hru s časem, metaforu kolotoče života a především na idealizovanou reflexi dětství, která v sobě nese naději i nostalgii. Poláček román napsal během druhé světové války, krátce před deportací do Terezína, což dává jeho narůžovělému pohledu specifický význam – jako prostředek k úniku do světa představ a k překonání tehdejších těžkostí, kdy budoucnost byla nejistá. Cpin tuto poetiku podpořil i stylizací kostýmů, které evokují 40. léta minulého století. Naopak kostýmy dobrodružných románových hrdinů, inspirované westerny a cirkusovým prostředím, nesou hravou parodii. Hudba Robina Schenka podporuje atmosféru a svou bohatostí se rozvíjí zejména při scénách klukovských dobrodružství.
(…) Herecké výkony jsou na vysoké úrovni, zejména v podání Libora Matouše jako Petra Bajzy, který nejenže posouvá děj a seznamuje diváka s epizodami příběhu, ale exceluje i ve chvílích klukovských dilemat a dospívajících rozpaků. Michal Isteník v roli otce Bajzy věrohodně ztvárňuje milujícího, avšak pragmatického obchodníka, jehož manželské interakce s Evelínou Studénkovou coby matkou Bajzovou dodávají příběhu další komediální rozměr. Zdena Herfortová jako babička Vařeková přesvědčivě přenáší maloměstskou mentalitu, její přetavená klišé a zvědavost působí zároveň pobaveně i lehce nepříjemně. Významnou roli hraje také parta Bajzových přátel, zejména Jiří Daniel, Ondřej Halámek, Marek Hurák a Jakub Uličník, jejichž interakce tvoří jádro příběhu. Každý z herců, od hlavních po vedlejší postavy, přispívá k pestrosti a přesvědčivosti inscenace.
Divadelní adaptace BYLO NÁS PĚT v Městském divadle Brno oslavuje humor a jazykovou bohatost Poláčkova díla, přičemž díky precizní práci inscenačního týmu přináší živou a dojemnou reflexi nejen dětství, ale i naděje v těžkých časech. Tato inscenace se nesnaží být pouze nostalgickou podívanou, ale nabízí hlubší propojení s lidskou zkušeností a univerzálními tématy přátelství, rodiny a hledání harmonie v nelehkých chvílích. Divák odchází nejen pobaven, ale i s lehkým smutkem za časem, kdy svět působil jednodušeji a blíže srdci.
