Narodil se 2. února 1957. Studium JAMU ukončil v roce 1982 a od 1.2. téhož roku se stal členem souboru Městského divadla Brno, kterému zůstal věrný po celou svou profesionální kariéru. Proslul především svými komediálními rolemi, se kterými je také nejčastěji spojován. Kromě komických charakterů dokázal však také vynikajícím způsobem vyjádřit psychologii tragických a dramatických postav.
Jednou z jeho oblíbených rolí z doby, kdy v našem divadle začínal, byl např. Toffolo v Goldoniho komedii Poprask na laguně v režii Rudolfa Tesáčka v roce 1984. Zásadní rolí v jeho hereckém vývoji – rolí – která do jisté míry narušila vnímání jeho osoby jako komediálního herce byla role Jaga v Othellovi v roce 1996. O deset let později následovala titulní role v dramatu Felixe Mitterera V jámě lvové - role židovského herce Arthura Kirsche. V této roli dosáhlo herectví Erika Parduse jednoho ze svých vrcholů, protože dokázal mimořádně bravurním způsobem ztvárnit existenciální tenzi osudu židovského umělce během druhé světové války. Za tento úkol byl v roce 2008 vyznamenán Cenou českého divadla. Rolí, v níž mohl dokonale zúročit svůj smysl pro vystižení jemných nuancí rozpolcené lidské psychiky, bylo jeho ztvárnění cara Pavla v Merežkovského symbolistním dramatu Smrt Pavla I. v režii Hany Burešové v roce 2007. Za svůj excelentní výkon v této roli získal Cenu Alfréda Radoka a Cenu Thálie. Erik Pardus dokázal každé své postavě vdechnout kus svého lidství a přirozenosti, takže neexistuje role, na kterou by bylo možné zapomenout. Nelze opomenout ani ty následující: Uriel (Dům se sedmi balkóny), Karion (Vláda žen), Janek (Modrý pavilon), Tom (Nový způsob jak splácet staré dluhy), Jack Hunter (Vytetovaná růže), Pamfilo (Mor), John Worthing (Dobrý večer, pane Wilde), Mladík (Dobrý večer, léto, dobrý večer, lásko), Syn (Foxtrot), Kňour (Mistr a Markétka), Manuel, pedikér (Vrátila se jednou v noci), Romain Tournel (Brouk v hlavě), Francois (Blbec k večeři). Poslední rolí, kterou na jevišti Městského divadla Brno odehrál, byl Salvátor v inscenaci Jméno růže, a to v únoru 2011. Zkoušel ještě roli Sancheze v Měsíčním kameni, na jevišti jsme ho už však nepotkali.
K samostatné kapitole patří samozřejmě Erikovy filmové role, proslavil jej především seriál České televize Četnické humoresky… Už jako čtrnáctiletý byl obsazen režisérem Antonínem Moskalykem do seriálu Babička a poté dostal několik příležitostí ve filmu (Romance za korunu, Mlčení mužů). S brněnskou televizí natočil mnoho pohádek, účinkoval v seriálech jako Martin Tomsa, Konec velkých prázdnin aj.
K samostatné kapitole patří samozřejmě Erikovy filmové role, proslavil jej především seriál České televize Četnické humoresky… Už jako čtrnáctiletý byl obsazen režisérem Antonínem Moskalykem do seriálu Babička a poté dostal několik příležitostí ve filmu (Romance za korunu, Mlčení mužů). S brněnskou televizí natočil mnoho pohádek, účinkoval v seriálech jako Martin Tomsa, Konec velkých prázdnin aj.
Erik Pardus, mimořádný člověk a herec, zcela zásadním způsobem profiloval charakter a tvář Městského divadla Brno. Plnými hrstmi rozdával svým divákům v každém okamžiku své jevištní existence jedinečné a vrcholné herecké umění. Vždy diváky fascinoval absolutním ztotožněním se se svými postavami v rolích dramatických a díky svému zázračnému intelektu ohromoval, šokoval a rozradostňoval v komediálních postavách. Darem rozesmát své obecenstvo i své kolegy vynikal nad ostatní. Zpráva o úmrtí Erika Parduse zasáhla hluboce nás všechny, kteří jsme měli tu čest jej osobně poznat. Byl mimořádnou osobností českého divadla a po jeho odchodu zůstává nezacelitelná mezera.
Erik Pardus zemřel 10. května 2011.
